recenze

ROCK FOR PEOPLE 08, HRADEC KRÁLOVÉ, 03-05.07.08

Rock For People - nejznámější a nejkvalitnější letní festival, který nám naše skromná země může nabídnout. Hodně kvalitní muziky, doprovodných programů a dobré nálady, to vše se odehrálo mezi 3-5 červencem u nás v Hradci Králové na letišti. Večírek pro nedočkavé začal už ve středu 2.července, ale ten jsem vynechal. Vše pro mě vypuklo tedy 3.července v první oficiální festivalový den a tak se budu snažit popsat celkovou atmosféru a náladu festivalu… Trošku delší počteníčko, ale snad nevadí:)

03.07.08 (první festivalový den)

U nás na letišti jsem byl poprvé a proto jsem nevěděl, co očekávat. Už u vstupu pro vyřízení akreditace jsem začal pomalu čekovat areál, který nabízel kromě hudebního vyžití i další zajímavé programy. Měl jsem udělaný rozpis kapel, které nemůžu minout a podle toho jsem se snažil řídit. Celý hudební program se odehrával na 5 stages. 2 mega stages (T- Music a Česká Spořitelna), menší hangárová stage s názvem Nado Zatopit a velký stan, kde byli přímo 2 stages (Kiss Radio a Filter Stage). O ostatní vyžití se postarala divadelní stage s názvem Kašpárek V Rohlíků nebo třeba hangár, který byl natřískaný konzolemi a počítači na herní vyžití. Po koupení pivka jsem vyrazil na první kapelu do hangáru, kde krátce po 13.hodině odstartovala svůj set pražská emo/screamo rocková kapela Evelynne. Jejich mix punkrocku, ema a screama mě baví a na to, že hrají docela krátkou chvíli jim to celkem šlape. Svým výkonem roztleskali zatím celkem rozespalé publikum a účast na Rfp si určitě zasloužili. Po gigu Evelynne jsme s Hrníčkem, Prdeláčem a Vojckem zavítali hned o hangár vedle, do herní zóny. Zrovna jsme přišli na turnaj ve hře Need For Speed a 3 z nás vyhráli nějaké ty ceny. Hádejte kdo byl zas poslední:) Po krátkém zevlingu a pokecání s Maničem a přáteli můj program ukazoval - velká stage T- Music a kanadští Invasives. Pod pódiem zatím moc lidí nebylo, ale to však neubralo nic na hudebním vystoupení a nasazení této alternativní trojky z Kanady. Ne nadarmo jeli turné s legendárními No Means No. Jejich show mě utvrdila v tom, že kvalitní kapely nenajdeme jenom ve Státech. Hudba se nesla přesně ve stylu zmiňovaných No Means No, trochu metalu, trochu rocku a punku, melodií a alternativy. Další cesta vedla na prohlídku areálu a do Gambrinus městečka, kde jsme to omrkli a pokecali s pěkně nakydaným Márou Caldou, frontmanem kapely Civilní Obrana. Následovalo další pivko, párek v rohlíku a omrknutí velkého stanu, který pořádně natřískala legendární punková skupina E!E. Bylo vidět, že tuhle bandu baví hrát i po tolika letech a publikum to kapele oplácelo popěvky jejich hitů a potleskem. Jedním z taháků letošního Rfp byli američtí Helmet, které jsem abych přiznal pravdu moc neznal. Pod pódiem se to pěkně začalo plnit a dnes již kultovní Helmet spustili svůj set. Jejich alternativní metal byl hodně populární v 90.tých letech (rok 1992 deska "Meantime" - prodáno 1.milión nosičů) a i když mi tento styl moc neříká, tak jsem byl překvapen energií celé kapely a hlavně frontmana Page Hamiltona, který i na svůj věk ukázal skvělý hudební výkon, ten byl také oceněn potleskem publika. Další tahák a kapela, na kterou jsem byl nehorázně natěšený byla americká folk punková kapela Flogging Molly, která o den dříve vyprodala pražské Rock Café. Flogging Molly přitáhli svým mixem folku, irské lidovky a punku pěknou várku lidí a poprvé jsem tento den viděl fakt mega kotel lidí. Pod vedením frontmana Dava Kinga kapela okořeňovala svůj energický gig nástroji jako je tamburína, benjo, housle nebo akordeon. "Flogáči" prezentovali jak svou novinku "Float", tak i své starší hity, z kterých nejen mě nejvíce dostala pecka Drunken Lullabies. Vrchol dne a má srdcovka - americká úderka H2O se pomalu připravovala ve stanu na Filter Stagi. Melodický HC, výborná energická show a velká podpora publika, to přesně vystihuje set této kapelky pod vedením zpěváka a sympaťáka Tobyho. Hned úvodní pecka 1995 z nové desky "Nothing To Prove" rozpogovala kotel a na své energii kluci neubrali ani chvilku. Na novém CD mají H2O plno hostů a ani zde nezklamali, na jednu pecku naběhl i kámoš kapely a frontman Madball Freddy Cricien. Po 45 minutách neuvěřitelné show se s námi H2O rozloučili singlem What Happened?, který s Tobym zpívalo celé publikum. H2O Go! Po show amíků jsme byli pěkně rozjetí a tak se šlo na pivečko. Popijíme a najednou potkáme Vojcka, přidá se k nám a hle - ¾ kapely Helmet. S klukama jsme se dali do řeči a překvapilo nás, jak moc v pohodě byli. Vojcek zmizel s Helmet do backstage, kde se osvěžili Balantýnkou a špekem. Naše partička se přesunula k T- Music stage, kde zvučili Tři Sestry s panem Jardou Uhlířem. Dav se začal plnit a Jarda spustil své hitovky z pohádek, které si zpíval celý areál. To už jsme se však přesunuli do stanu, kde měla hrát New York HC skvadra Madball, která má v Čechách hodně příznivců. Ve 20:30 rozehráli Madball svůj set a bylo jasné, že bude celé publikum lítat vzduchem. Jak starší pecky, tak věci z nové desky "Infiltrate The System" zněly stanem a Madball bez problému udávali tempo a podávali solidní muzikantské výkony - takhle zní pravej Hardcore! Madball hráli necelou hodinku a pro hodně lidí to byl koncert dne. Madball otevřeli srdce lidem na Rfp již potřetí a myslím, že ne naposledy. Po koncertě Madball začalo pěkně pršet a proto jsem se schoval do stanu Gambrinus, kde se pomalu ale jistě začali scházet známí. U baru jsem pokecal s kytarákem Flogging Molly Denisem, který byl nejvíc na pohodu a bez problémů komunikoval s lidma, jó parádní to frajer. Na Česká Spořitelna stagi hráli právě ska punkoví The Locos, na které jsme nešli kvůli dešti a jedna z hlavních hvězd festivalu Kaiser Chiefs vystoupila na T- Music Stagi. Ti nás však nelákali a tak jsme užívali pivka a pivních hitů a hitů našeho mládí. V Gambrinus stanu se k nám přidali další návštěvníci a o zábavu nebyla nouze, věděl jsem, že Gambrinus stan ještě navštívím:) S úsměvem na tváři a spokojeností z prvního dne jsem se jel vychrápat domů a načerpat síly na další den…

04.07.08 (druhý festivalový den)

Druhý den začínal pěkně pod mrakem, ale předpovědi věštili slunné počásko, které se odpolko opravdu dostavilo. V areálu jsme s Prdeláčem a Hrnkem dali nějakou tu chálku, kofolu a zevlovali u T- Music stage, kde začali hrát němečtí punkrockeři Montreal. Čekal jsem nějaké emo mixlé pop punkem, ale zmýlil jsem se. Montreal naběhli na pódium s neuvěřitelnou energií a nadhledem, svými kousky a hudbou ve stylu melodického punkrocku s německým zpěvem alá ZSK opravdu ovládli dav. Basák Hirsch si neustále připíjel s publikem pivkem, bubeník Max Power hrál i ve stoje a občas odběhl i k mikráči. Montreal nechali zpívat refrény publiku a hodně komunikovali. Pak si vytáhli na pódium týpka, který měl překládal jejich vzkazy a ejhle, on to byl slovák a ne čech:) Byla to fakt pecka, nakonec si basák Hirsch půjčil od punkáče z davu křiváka, aby vypadal dost punkově:) Zcela zaslouženě Montreal s bouřlivým potleskem opustili stage a pro mě se tato banda z Hamburku stala největším překvapením celého festu. Po setu Montreal jsme se v klídečku přesunuli s pivsonama v ruce do hangáru, kde měla hrát nadějná kapela Landmine Spring, která ve scéně není vůbec neznámá. 2 kytary, basa a bicí představili hudbu na pomezí post HC a rocku. Pro mě premiérový koncert a příjemné překvapení. Kluci hráli starší věci, které jsem ani neznal , ale snažili se hlavně představit hudbu z jejich nové desky "Can We Share". Hned při prvním tónu jsem poznal singl Swollen Eyes. Po dohrání Landmine Spring jsme se přesunuli k našemu oblíbenému výčepu s géčkem a hlavně k hangáru s konzolema, kde jsme tentokrát zkusili štěstí v turnaji ve stolním fotbálku. Krátký zevling v křeslech a následovalo přesunutí na T- Music stage, kde už zvučili němečtí pop punkáči Donots, na které se navalilo hodně lidí. Donots hráli v Čechách hodněkrát a jsou dost populární. Taky tak jejich gig vypadal. Už při zvukovce začali lidé vyřvávat. Jakmile Donots naběhli na pódium, tak si okamžitě získali celý kotel. Energické pobíhání a skákání kytaristy Guida, neustálá komunikace frontmana Inga s publikem a výborně odehraný set musel bavit snad každého. Donots zahráli starší hity jako What Happened To The 80s, We Got The Noise, tak i zástupce z nové desky "Coma Chameleon" jako třeba Stop The Clocks. Pro punkrockové fans takové malé rozehřátí před hlavní hvězdou večera The Offspring. Ihned po skončení Donots jsem přeběhl do hangáru na slovenské No Gravity, které mě před mnoha lety očarovali svojí nahrávkou ještě na audio kazetě. Nevím jestli to bylo změnou sestavy, stylu hudby nebo mojí nevědomostí, ale moc mě jejich set nenadchl. Ideální čas pro další pivko a to na koncertě Wohnout, kde jsme se chvilku zastavili a kde byl mega kotel lidí. Slunce svítilo a my jsme zevlovali v herní zóně a v areálu. Před 21.hodinou jsme se dostali k T- Music stagi, kde se připravovala anglická partička Enter Shikari, která měla hrát na Rfp už minulý rok, vinou manažera se sem však nedostali a proto to chtěli Enter Shikari publiku pořádně vynahradit a to se povedlo na výbornou. Enter Shikari jsou opravdu originální kapelou a míchají trance s HC. Uřvané vokály, hudba hraná na nástroje a k tomu elektronika. Celý koncert Enter Shikari běhali po pódiu, dělali přemety s kytarama, bubeník Rob občas přiběhl k mikráku, nebo vylezl na konstrukci pódia do celkem velké výšky, nebo třeba roztancoval dav svým trance tanečkem. Frontman Rou se občas natáhl do lidí a zazněla i má oblíbená pecka Sorry You´re Not A Winter z desky "Take To The Skies". Koncik na výbornou. Po Enter Shikari bylo v kotli plno lidí, ale během hodinky se kotel narval mnohem víc, důvodem bylo vystoupení legendárních kaliforňanů The Offspring. Ti naběhli na pódium před 11 večerní a to, co se dělo během jejich koncertu bylo něco úžasného. Už jen fakt, že vidíte tyhle kluky naživo rozproudil krev v žilách spoustu fans a hned jak spustili The Offspring svůj set, celý mega kotle pařil. Že většina lidí chtěla slyšet staré hitovky bylo jasné, ale i nové pecky z alba "Rise And Fall, Rage And Grace" jako Hammerhead se uchytily. Nechyběly vypalovačky jako Pretty Fly, Why Don´t You Get A Job?, Want You Bad a hlavně má nejoblíbenější - All I Want. Frontman Dexter Holland má naživo hlas jak z CD a novému bubeníkovi Petovi to taky skvěle šlapalo, "školník" Noodles v triku TSOL drtil struny za pomoci basáka Grega a dalšího koncertního kytaristy. Jen je škoda, že The Offspring jen stáli a neskákali - ale to v podstatě nevadilo, každý si to užil a prozpěvoval si s nimi jejich pecky. Jako přídavek The Offspring zvolili starou pecku Self Esteem a já si nostalgicky zavzpomínal – tahle songa mě dostala k punkrocku. Aaaaa!!! Jejich show byla oceněna mohutným bouřlivým potleskem a vůbec nebylo pochyb, kdo že byl letos největší hvězdou festivalu. Mnohým ne jen punkrockovým fans se právě splnil sen a bylo dobře, že The Offspring sestavili set ze všech největších hitů. Celkem ztahanej jsem rychle naběhl pro piváka a má další cesta vedla do hangáru na koncik The Airbags, kde stálo plno kejmošů v celkem nalitým stavu. Pražáky The Airbags jsem naživo dlouho neviděl a tak jsem byl zvědavý hlavně na nové pecky, které kapela připravuje na novou desku. Bubeník Toothpick to tam mlátil jako Travis Barker, basák Kozel skákal a oba kytaristé Caps a Mike do své show dali vše. Pohoda! Že po The Airbags zahraje nějaká emo banda bylo jasné už podle publika, kde postávalo spoustu emo holek a čekalo na své vatikánské hrdiny Hopes Die Last. Ti už konečně k nám do Čech po mnoha zrušení koncertů dorazili a publikum to cenilo. Screamo řev frontmana Nicka se prolínal s melodickým vokálem malého basáka Becka a podporou obou kytaristů. Že se Hopes Die Last dostávají pomalu, ale jistě na vrchol emo, screamo scény je jasné a proto svou show zmákli v pohodě. Hit Call Me Sick Boy zahráli dokonce dvakrát. Už toho screama bylo dost a proto jsem se podle plánu přesunul do pivního stanu Gambrinus, kde se zase začala rozjíždět naše karaoke show. S Maničem jsme probrali nějaký ty hudební věci a pak se zpívalo a zpívalo - jen nám po vykalení 2 pivek zavřeli. Byl jsem nejvíc rozjetej z celého druhého dne, ale nedalo se nic dělat, jel jsem domů a v kostech cítil, že ten Gambrinus stan zažije ještě finální pitku:)

05.07.08 (třetí festivalový den)

S bolehlavem vstát, rajskou si dát a chvátat na poslední den Rfp, který jsem se rozhodl strávit spíše relaxem a zevlingem. Myslel jsem, že plno lidí už odjelo, ale nebylo to tak. Většina kemperů zůstala a chtěla si užit finální den naplno. Po příchodu do areálu jsme zavítali na divadelní stage Kašpárek V Rohlíku, kde už celkem dost lidí vyčkávalo na vystoupení 3 známých hudebníků - Davida Kollera, Márdího a Xaviera Baumaxy, kteří hráli songy, které vymysleli ještě v dětství nebo v pubertě. Kluci si měnili nástroje každou chvílí a zahráli 5 tracků, na pódiu jim pomáhal ještě syn Davida Kollera. Tohle byla skvělá podívaná a lidé byli nadšení, včetně mě! Po skončení jsme se přesunuli na T- Music stage na koncert skupiny Tleskač, která si za svou existenci dokázala vytvořit pěknou základnu fanoušků a kultovní status. Plný poskakující dav podpořil kapelu, která se kroutila do rytmu ska a odehrála v pohodě své party. Další naše cesta vedla jako obvykle do herní zóny, kde jsem si zapařil a zkusil zase nějaké ty závody, moc to nešlo ale:) Popíjelo se pivečko, které chutnalo čím dál tím víc a posedávalo se v křeslech, prostě odpolední pohodička. Svůj set zatím odehrála ska kapela 100 Zvířat a tak mě napadlo, že bych zašel mrknout na chvilenku na Annu K, která hrála ve stanu na Kiss Stagi. Stihl jsem alespoň poslední track a už čekal na gig další kapely, která mě baví, pražští Clou také ve stanu. Od půl 6 nastoupila kapela na stage a celkem dost zaplněný stan rozehřála peckama jako Lean On My Shoulder, Dope Sick nebo Snowy Wings. Došlo i na největší hitovku Island Sun, na kterou zejména dívčí část publika čekala, Lukemo a spol. nezklamali a jako vždy zahráli perfektně a profesionálně. Hned za 10 minut po skončení Clou hrála ve stanu legendární britská kapela Demented Are Go, která s vizáží zombies určitě potěšila nejednoho fanouška. Mě však tento styl hudby nebere a proto jsem zašel do Gambrinus stanu, kde jsme popíjeli s belgickým učitelem Anthonym, který měl vizáž největšího rastamana a byl nejvíc v pohodě. Byla nehorázná sranda, pivko teklo proudem a já se připravoval na Kabáti:), před kterými jsme ještě krátce navštívili koncik Gipsy.cz a Post It. Pak jsme se rychle přesunuli už v dost nalitým stavu na T- Music Stage, kde Kabáti zvučili. Cíl jejich gigu z mé strany byl jednoznačný, slyšet Žížeň:) Kabáti se s tím nepárali a posílali za ohňových efektů samé hitovky jako V Pekle Sudy Válej nebo Go Satane Go. Nejvíc jsme to rozjížděli a Prdeláč na mě vymyslel past a nahodil mě nad hlavu pitomec:) Kabáti odešli a Žížeň nikde, tak jsem to nemohl nechat a s plným davem fans jsem skandoval a skandoval. Kabáti nahodili Žížeň a Moderní Děvče a zmizeli v backstage. Toto byl můj poslední koncik Rfp a přišel ideální čas na kalbu a proto jsme se přesunuli do Gambrinus stanu, kde jsme narazili na Anthonyho a začala pořádná show, kde jsme zpívali, lezli po lavičkách, nějaký tipsoni se tam svlíkali dokonce nebo co a pivko teklo proudem. Na Česká Spořitelna Stage zatím hrála poslední velká kapela a to Massive Attack, které neposlouchám a proto jsem je vynechal. Pak přišel do G stanu Vojcek s nějakým amíkem, co měl pazoury jak lopaty a nejvíc si sním rozuměl, sranda pokračovala, ale pivko docházelo, po nápadu Vojcka jich objednat rovnou 10 nebo 15 se stan Gambrinus zavřel a všichni jsme s přesunuli do Red Zone, což byla taková "bouda", kde se pouštělo techno, drumík atd. Tam vypukla horečka sobotní noci a taneční kreace, které si užíval i náš kámoš Anthony, kterej je nejlepší na světě. Pak už jen prozření, že je světlo a taxíkem rychle domů…

Více než 150 kapel, vynikající organizace, skvělá produkce, dokonce i dobrý přístup ochranky a hlavně super nálada, to vše panovalo na letošním ročníku Rock For People. Nemám co vytknout, fakt jsem si to užil na maximum a ani mě neodradilo, když trošku zapršelo, protože letošní Rfp byl nezapomenutelný. Snad o tom svědčí i vysoká návštěvnost přes 20 tisíc lidí, každý si našel to svoje, od punkrocku přes popík, až po ska a tímto díky pořadatelům za skvěle strávené dny s dobrou muzikou, letos bylo opravdu z čeho vybírat a myslím, že zcela po právu se říká, že Rock For People je nejlepší festival v České Republice… Tak za rok zase na letišti:)

Fotky z této akce si můžete prohlédnout v galerii.